Dlouhé články odrazují, protože ne každý má trpělivoost číst traktáty, až do konce a i já si občas přečtu článek stylem hoplá, hop, že přejdu jen několik míst. Prvních pár vět, prostředek a posledních pár vět. Ať již čtu článek celý nebo jen jeho část, vždy mě převážně zaujme jenom nějaká část a asi i bude něco na tom, že čte-li člověk selektivně, tak právě na těch místech, která si vybere pro čtení je obsažen pro něj důležitý kód, který se povede správně rozluštit, ale špatně rozluštěný kód nevede k dobrému výsledku - nicméně i každá chyba je užitečná, umí-li si z ní člověk vzít ponaučení.
Moje články mívají přiměřenou délku, protože během psaní každého článku si nevzpomenu na mnohé z toho, čím jsem chtěl zahltit virtuální svět a u minulého článku jsem si na to vzpomněl k poslední chvíli, a abych si to na to u dalšího článku rozpomněl, tak jsem to pro jistotu sobě/nám na závěř článku uvedl (Trpěliví si o tom i něco počtou). Věřím, že Brumík je námi stále nezapomenutý, a že jistě občas vzpomene i na chvíle, kdy byl také aktivním bloggerem a spolu s NewOld měl společné, že chtěl i momentálně blbě nalazeným bloggerům udělovat radost. Já jsem momentálně dobře nalazaný, v únoru již náročnou těžkou zkoušku podstupovat nebudu, nicméně v březnu mě bohužel opět ještě čekají návaly stresu. Brumíka vzpomínám proto, že jednou psal něco zhruba v tom smyslu, že blogger zpočátku píše denně a postupně nějak nápadů ubývá a píše se již s menší hustotou, neboť blogger už ze sebe vydal maximum na počátku. Já mám zatím stále, co psát, ale některé myšlenky zde opravdu opakuji pořád dokola. Mnoho lidí a nejen těch aktivních ve virtuálním světě tvrdívá, že se neradi opakují. Já k sobě budu upřímnější a vyznám, že se rád opakuji. Rád opakuji povídání o místech, pobytech, na nichž jsem zažil něco hodně intenzivního. Rád si zopakuji setkání s lidmi, kteří jsou mně blízcí. Rád si zopakuji setkání s lidmi, s nimiž mohu rádoby filosofovat. Rád opakuji mé rádoby filozofické pohnutky. Zkrátka souhlasím s tím, že opakování je matka moudrosti a také vím, že odpoutávám pozornost, pokud často opakuji totéž, ale opakuji-li něco velice často, tak tím jen říkám, že to pro mě má/mělo váhu.
Strašlivě skutečný svět - Při čtení většiny novinových titulků či poslouchání různých zpravodajských relací, ale někdy i během reálného života lze být o těhle třech S skálopevně přesvědčen.
V životě se střídají úspěchy a neúspěchy. Posledně jsem napsal, že dlouho nenapíšu, což jsem také dodržel, a tak chci poděkovat všem, kteří se tady občas přišli kouknout, zda-li něco nepřibylo. Tehda to vypadalo, že je vše zlé, a od té doby se všechno postupně začalo vylepšovat. V jeden den jsem však musel dvakrát podstoupit náročné zkoušky a neměl jsem dostatek času pořádně se na to připravit. Naštěstí mám ještě možnost to opravit, ale měl jsem jiné plány. Jenže člověk míní a věci se mění. Ještě čtyři roky nazpět bych řekl, že něco takového nepodstoupím, ale rozhodl jsem se podstoupit a tak jsem tady jako ten strom - strom je totiž nositelem a plodí, ale je dnes zároveň v neustálém ohrožení, že mu někdo ublíží nebo ho zcela zlikviduje a já se cítím jako ten strom, který dává plody, radost, ale který i opadává a hrozí mu posekání.
Dlouho jsem nepsal a také zase dlouho nenapíšu, ale alespoň vám nyní sdělím, jak to se mnou nyní vypadá. Poslední čtvrtletí roku 2012 pro mě bylo nesmírně náročné a střídal se jeden problém za druhým, z nichž většina spočívala ve vysokých požadavcích na papírování z mé strany. Vše se nakonec vyřešilo, ale bohužel je pro mě nový rok spojen i s novým kolečkem toho, že musím opět vyřídit hodně papírů a na klidu mně to nepřidává, protože mám logické obavy z toho, aby vše dorazilo vše pořádku tam, kam má, a aby by to byl bez chyb a bez obtíží.
21.12.2012 bylo datum spojené s očekáváním, ale také i přesvědčením, že se nic nestane. Konec světa jsme teda přežili a já během toho čtvrt století, co se toulám světem, přežil vlastně už dva konce světa. I před 1.1.2000 se bouřlivě debatovalo, zda rok 2000 nebude znamenat přelom, změny a konec světa. Konec světa nenastal a my žijeme dál. Važme si toho a važme si hlavně lidí, kterým na nás záleží, a kteří se s námi rádi chtějí setkávat a využijme příležitostí k setkání, neboť ty se již nemusejí opakovat. Silvestr či první leden jsou dny, kdy se bilancuje nad předchozím rokem a dávají se předsevzetí. Na předsevzetí se vykašlu, ale k nějakému bilancování u mě dojde.
Na dnešek se předpovídal konec světa a mnozí to označovali za blbost či používali ještě daleko jadrnějších výrazů. Já se parkrát během svých pesimistických náválů vyjádřil v tom smyslu, že by bylo jen dobře, kdyby 21.12.2012 ten konec světa nastal, když jde stejně všechno do kopru. Poslední čtvrtletí kalendářního roku 2012 pro mě bylo nesmírně karmicky náročné a doufám, že se tu karmickou zátěž už konečně podaří setřást a vše již bude převážně jenom dobré. Přes všechny těžkosti, které mě čekají, a které jsem si na sebe částečně sám upletl těší mě, že konec světa nakonec nenastal.
Stejně jako u většiny z vás i u mě začala zima, ale mohu říci, že začala pozitivně, naproti podzimu, který byl i přes všechny pěkné okamžiky především o silném psychickém vypětí. S nápětím očekávaný papír se podařilo vyřešit a doufám tedy, že již nebudu mít důvod ani k jedné slze. Ke všemu u mě ovšem dochází se zpožděním, a i ve svém životě jsem se rozhodl pro jisté zpoždění. Jsem rád, že je teď zima a nehezky, neboť nebudu rozptylován při zpracovávání mnoha úloh, které na mě čekají - hold, pro něco jsem se rozhodl, a tak musím nést ta zvolená břemena, ale jsem rád, že nošení těch břemen nemusím zakoušet jen půl roku, ale mohu je prožívat po dobu dvanácti měsíců, ale teď už vlastně jen necelých deseti, ale konečně už mohu být v klidu, když už mám krásné a pěkně zašité místečko k přebývání. Papír jsem obdržel a zase později budu potřebovat další papíry, ale obdržel jsem ten papír, který spěchal, a o němž jsem psal posledně.
Tikot hodin představuje zvuk, který nemusí vždy znít libě. Starší hodiny navíc v každou celou pořádně udeřili – s takovými hodinami se dnes, ale setkáváme již spíše zřídka. Mnoho lidí na hodinky zcela zanevřelo a ke kontrole toho, kolik je hodin využívá mobilního telefonu.