Rok 2010 se chýlí ke svému konci, ale jde vycítit, že se chystá nějaký velký zvrat. Roku 2010 totiž odešlo mnoho lidí, které jsem znal po celý svůj život. Samozřejmě jim nebylo dvacet a jedna ta paní odešla nedávno v nedožitých 87 letech. Tato paní už na tom, ale byla opravdu velmi špatně. Neměla ponětí o sobě, okolí nepoznávala, její chování bylo přinejmenším podivné. Byla vždy takovou detektivkou, která měla o všem přehled a její energii jí mohl leckdo závidět, ale poslední dobou se už ta vitalita ztrácela a jenom konflikty s ní setrvávaly. Tato paní byla vždy konfliktní. 

Dochází-li ke zvratům, pak to znepokojuje, jelikož člověk nemůže tušit, kam tyto zvraty povedou.

Rozhodl jsem se napsat malé zamyšlení nad tím, zda-li je kategorie dnešních mladých do třiceti let svobodnější či méně svobodná, než předchozí generace.

Každý potřebuje něčemu věřit, ale otázka zní, zda si nenecháváme příliš namluvit víru ve falešné dobro. Každá víra může mít a také má své pozitivní aspekty, ale falešná či fanatická víra již vícekrát způsobila nevratné škody.

Neustále dnes můžeme slýchat slova jako význam, smysl, opodstatnění, praktičnost, ekonomičnost. Zamyslet se nad tím nemusí být na škodu, ale jsou-li tato slova považována za jediné správné žebříčky k měření hodnot života, pak může dojít k velmi negativním následkům, ač to třeba bylo původně míněno dobře. Jak může někomu pomoci, když se mu bude říkat, že potřebuje takové a takové dispozice, a že smysl má pouze tohle a nic jiného?