Neustále dnes můžeme slýchat slova jako význam, smysl, opodstatnění, praktičnost, ekonomičnost. Zamyslet se nad tím nemusí být na škodu, ale jsou-li tato slova považována za jediné správné žebříčky k měření hodnot života, pak může dojít k velmi negativním následkům, ač to třeba bylo původně míněno dobře. Jak může někomu pomoci, když se mu bude říkat, že potřebuje takové a takové dispozice, a že smysl má pouze tohle a nic jiného?
Zapomeň na svět, taky zapomíná... . Svět? Proč zrovna svět? Každý je dnes součástí globalizovaného světa a vše je užší, než se zdá. Propojený svět sebou přináší řadu výhod, ale i přes svá pozitiva sebou nese převážně negativa. Globalizovaný svět = drsný svět. Globalizovaný svět představuje svět, kde marketing zastupuje hlavní roli, a kdy marketing určuje vývoj světa. Hodnoty a souznění s přírodou se vytrácejí. Dnešní marketing však směruje k dokonalosti, neboť už nejde pouze o dokonalé, rafinované fígle, jak získat davy zákazníků, kteří si koupí dobře marketingově prezentovaný výrobek. Marketing už dnes míří tak daleko, že člověka přeměňuje ve zboží, kdy člověk ztrácí ideje, ideály, hodnoty, kdy člověk už není člověkem vztahů, ale je člověkem chladným, sobeckým, konzumním, a kdy staré přísloví, že chudoba cti netratí, již pozbylo na významu, jelikož vysoký zisk a velký majetek dnes představuje ty nejsprávnější hodnoty. Ten, kdo s tímto marketingovým pojetím člověka a společnosti nesouhlasí, bývá označován za toho, kdo druhým nepřeje úspěch.
Naštěstí se najdou i ti, kteří s marketingovým pojetím člověka a světa nesouhlasí. Bohužel však tito lidé často musejí propadat skepsi vzhledem k tomu, jak nekriticky se dnes přejímají názory prezentované v nejrozšířenějších médiích. V jedné staré, ale i dnes velmi populární písni se zpívá we don´t need no thought control, tedy nepotřebujeme kontrolu myšlení, kdy autoři textu dle mého názoru demonstrují, že chtějí právo na svobodný názor, a že nechtějí názory někým zprostředkované, kdy kritizují stádnost a říkají, že chtějí mít možnost srovnávat a porovnávat, a že nechtějí jen slepě papouškovat předkládané. Mám však bohužel pocit, že lidé dnes mají touhy přesně opačné a říkají: Proboha, jen po mně nechtějte přemýšlet! Nechtějte po mně analýzu, srovnávání a kritické myšlení! Vytvořte mně výborný marketingový názor a já už ho přijmu za svůj! Ale právě přístup nekritického myšlení je velice tragický! Právě takový přístup z nás totiž opravdu vyrábí pouhé tupé stádo bezcílně jdoucí za svým sobeckým cílem! Není potom divu, že v takovém světě mnoho lidí ztrácí smysl života a říká si, že jejich existence je neopodstatněná. Není divu, že se mnoho lidí cítí být nešťastnými ve světě, kde se za nejdůležitější považují ekonomické ukazatele. Buďme však rádi, že o světě nerozhodují jenom ekonomové! Právě velká část z nich by si totiž přála svět, který se absolutně přemění v marketingový, a kdy jeden jediný člověk již nebude člověkem s city, člověkem hodnot, člověkem vztahů a přátelských vazeb, ale kdy se člověk definitivně přemění v pouhou tržní jednotku, která patří do výloh obchodních domů. Člověk není zboží, ale dnes lze velmi dobře vidět snahy o to, aby se zbožím stal a cesta je bohužel nastavena velmi dobře... Marketingové pojetí světa a člověka znamená a bude znamenat obrovské ztráty!