Datum založení blogu: 11.4.2009

 Autor (pseudonymní): Spytihněv Vlídný

7 let se Spytihněvem Vlídným

11. duben 2016 | 11.04 | rubrika: Můj blog a o pise.cz

Při založení tohoto blogu bych nečekal, že si ho tady ponechám dlouhých 7 let. Některé mnou zde napsané (a v menší míře i raději smazané) články se mně s odstupem času zdály dosti nezvedené. Avšak v profilu autora mám uvedené dost významné souvětí: "Domnívám se, že každý člověk by měl mít vlastní filozofii, kterou si v průběhu života dále utváří a vyhodnocuje". A člověk, který se tím řídí, do jisté míry prokazuje svou zralost. I na mém blogu se objevilo pár článků zaprášených předsudkovostí a nedostatečným povědomím o problematice. Ovšem netvrdím, že dnes již žádné předsudky a stereotypní představy nemám. Platí o mně to, co jsem tady napsal s jistou špetkou humoru už při založení blogu: "I Vlídný se občas hněvá". Patřím ke klidnějším a trpělivějším povahám, avšak dovedu se i prvoplánově urazit a s odstupem času se na věci dívat s větším nadhledem. V životě v podstatě nelze vzít nic zpátky. Všechno, co se stane nejde smazat, a proto je dobře, že v záhlaví mého blogu je uveden citát od J. W. Gardnera o tom, že život je umění kreslit bez možnosti gumovat.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 22x

Mnoho myšlenek (nejen) ke končícímu roku 2015

31. prosinec 2015 | 16.50 | rubrika: více, než 1000 znaků

V roce 2015 byla má blogová aktivita velice nízká. V době sociálních sítí představují blogy takové zajímavé ostrůvky samoty. Pryč jsou doby, kdy na píše.cz a přidružených doménách bylo registrováno i 10. 000 blogů. I přes tyto doby patřily málokteré blogy k těm, o kterých by se dalo říci, že jsou internetovými deníčky. Velké pobavení vzbuzovaly především tzv. růžové blogísky a můj blog možná také někdy patřil k těm, při jehož čtení se někteří smáli od ucha k uchu, ačkoliv jsem se většinou snažil psát zdvořilým způsobem. Občas jsem však během svého několikaletého psaní podlehl davovému šílenství a propagoval na svém blogu např. antifacebook a dnes jsem na "FB" taky. Vím, že tam nemusí jít jen o přihlouplé hry a šťouchance, ale že se tam lze stát např. i fanouškem vzdělávacích kanálů. Na každém zvlášť záleží, jak FB použije. Domněnka anonymity na internetu je opravdu pouhou domněnkou, avšak i přesto vnímám blogy jako takové opuštěnější ostrůvky, kde člověk není, až pod takovým drobnohledem jako na FB. Další výhoda blogu spočívá v tom, že na blogu člověk nečte hysterické výlevy, pokud si někoho odmítl přidat do přátel. Všichni lidé mají své přednosti i slabiny, avšak vyhodnotím-li, že bych si s nějakým člověkem neměl, co říci, pak ho nepřidávám. 

V mých spřátelených blozích se objevuje NewOld, Januš a Marieke a ačkoliv my všichni patřili jednu dobu k velmi aktivním bloggerům dnes už píšeme jen sporadicky. NewOld se i přesto stále drží na předních žebříčcích navštěvovanosti, což jí přeji a také ji k tomu gratuluji, ačkoliv vím, že jí to teď velice naštvalo, protože se nedovede pochválit a nemá ráda ani, když jí chválí někdo jiný.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 30x

Spytihněv doporučuje Murakamiho Cukurua Tazakiho

27. červenec 2015 | 18.15 | rubrika: S.V. dále doporučuje

Kniha japonského spisovatele jejíž český překlad zní "Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování" není pro každého, jelikož je i dosti psychologická a filozofická. Doporučil jsem jí ke čtení i jednomu člověku, který se velice rád zabývá literárním dílem Franze Kafky (Haruki Murakami je držitelem Ceny Franze Kafky) a knihu ocenil za to, že obsahuje mnoho životní moudrosti. 

Kniha nepatří k chmurným, depresivním dílům, ačkoliv téma smrti nastoluje často. Z mého úhlu pohledů se dá říct, že počátek knihy je o tom, jak by hlavní představitel "Cukuru Tazaki" prorazil dveře nabízející smrt, kdyby existovaly. Při myšlenkách na sebevraždu hledal způsob intenzivní a čistý a ten nenacházel. Životními cestami se tedy Cukuru proplétal dál

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 13x

K životním cestám a systémům

5. červenec 2015 | 15.50 | rubrika: více, než 1000 znaků

Polovina roku a konec roku představují dobrou příležitost k bilancování toho, co se povedlo, ale také toho, co se nevydařilo. Mohu říci, že první polovina mého roku byla klasickým střídáním úspěchů s neúspěchy a teď začíná druhá polovina kalendářního roku a teprve se ukáže, co přinese. Rád opakuji krásnou větu o tom, že "minulost nelze napravit." Z chyb je třeba se poučit a jít dál. Na jednom z jiných blogů se mně dnes podařilo dočíst, že prý máme být šťastní, i pokud je deštivý den a přáli jsme si slunečný. Má první asociace byla poněkud cynická, jelikož mně na mysli vytanulo, že v takových vedrech by s výjimkou provozovatelů koupališť déšť snad každý jen přivítal. 

Každý den je příležitostí k sebezdokonalení a rozvoji znalostí i dovedností a vstane-li člověk, pak si může poblahopřát, neboť všichni takové štěstí neměli. Každičký den je člověk povolaný k životu a přeje si, aby ten život byl kvalitně prožitý. Ve svém věku, už bych měl mít srovnané priority, ale zatím se v těch stezkách našeho světa často pohybuji nesebejistě, avšak velice dobře si uvědomuji, že každá cesta zakončená bez ťuknutí, úmrtí či zranění byla šťastná.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 8x

Parafrázovaný Labyrint světa a ráj srdce 19/1

15. květen 2015 | 23.00 | rubrika: Labyrint JAK-projekt

Kapitola 19/1

Poutník spatřuje vrchnostenský stav

Po příchodu do jiné ulice vidím po všech stranách sedět na různých stolcích rychtářie, purkmistry, úředníky, purkrabí, písaře, místodržící, soudce a další. Jim se říkalo: milostivý pane, pane, kníže atp... A praví mně tlumočník: Zde se setkáš s lidmi udržujícími ve světě řád, oni soudí a svými rozsudky dobré ochraňují a zlé trestají. Řekl jsem: "To je ovšem pěkná a v lidském světě jistě nevyhnutelná záležitost." "Odkud se berou takoví lidé?" Odpověděl mně: "Někteří se jimi rodí, jiní skrze jiné a obec mezi nimi vybírá ty, které uzná nejmoudřejšími, nejzkušenějšími a nejpovědomějšími v záležitostech práva a spravedlnosti. "To je pěkné", povídám.

Náhle se přihodí, jak spatřím, že se někteří chtějí dostat na stolce pochlebováním, úplatou či doprošováním a vykřiknu: "Hle, hle, neřád!!!" a tlumočník: "Mlč, zažiješ něco zlého, pokud to uslyší" a já se ho zeptám: "A proč nepočkají na své zvolení?"

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 23x

6 let se Spytihněvem Vlídným

11. duben 2015 | 21.55 | rubrika: Můj blog a o pise.cz

Můj blog dnes má své výročí. Své první půlkulatiny již oslavil a uvidí se, zda dojde i na kulaté výročí. Kdyby byl blog živým lidským organismem, pak by se těšil na to, že brzy nastoupí do první třídy a mnohému se tam naučí. Je však zvláštní, že ve škole se lidé kromě naučení se čtení, psaní a počítání i mnohému odnaučí. Malé děti při nástupu do školy se většinou úplně všechny budou hlásit k tomu, že umí kreslit a zpívat, ale přejdou-li do vyšších tříd, pak už tomu tak být nemusí. 6 let není zanedbatelná doba _ za tu dobu člověk nasbírá nějaké příjemné i trpké zkušenosti a projde určitým vývojem, a tak se může stát, že přestane věřit tomu, čemu věřil dříve. Zároveň také může začít věřit něčemu novému. Jsem dlouhodobě takový trochu melancholický typ člověka, což z mých článků možná lze vyčíst. Někteří lidé se mě ptají, jak je možné, že se pořád usmívám, když mám takový negativistický pohled na život a společnost a já říkám, že říkám-li, že každý den může být poslední, pak to není negativistický pohled, ale realita, protože i pětileté dítě může zrovna prožívat své poslední chvíle. 

Uvidíme, jak to půjde s blogem dál: Zda-li v těch svých šesti letech bude pomalu opouštět virtuální svět či zda-li mu nelegálně při desátém výročí symbolicky dopřejeme trošku alkoholu na oslavu .

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 8x

Jak se bude vyvíjet můj rok 2015?

14. březen 2015 | 15.30 | rubrika: více, než 1000 znaků

V jakém jsem stavu? V takovém rozpolceném, ale myslím si, že to dnes nebývá neobvyklé. Lidé dnes mají málo jistot a tak raději moc neplánují  - já jsem relativně mladý a přesto říkám, že každý den může být poslední a vůbec mně přitom nepřipadá, že by to byla nějaká negativní myšlenka. Negativních myšlenek mě však napadá dost, avšak zároveň u mě dochází i k dalšímu pocitu toho, že jednoho dne budu přiměn k následujícímu uvažování: "měl jsem se dobře, akorát jsem to nevěděl" - , neboť mohou přijít i extrémně kritické situace a bude otázkou, zda si s nimi dovedu poradit. Rok 2015 pro mě začal velmi úspěšně, ale následně sice docházelo k dílčím úspěchům, avšak se mně zdá, že pokračování tohoto roku u mě zatím probíhá ve stylu: pohybuji se ve vysoké výšce na houpajícím se laně v polovině bez jištění a zatím jsem nespadl, pouze mnohokrát klopýtl a jen čekám, kdy dojde k pádu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 22x