Tikot hodin představuje zvuk, který nemusí vždy znít libě. Starší hodiny navíc v každou celou pořádně udeřili – s takovými hodinami se dnes, ale setkáváme již spíše zřídka. Mnoho lidí na hodinky zcela zanevřelo a ke kontrole toho, kolik je hodin využívá mobilního telefonu.

Počítáte s něčím, jste spokojení, ale ejhle přijde zádrhel - mnohé se pozdrží a vy, kdybyste kolem sebe němeli milující obětavé lidi, skončíte v úzkých a jste bezradní. Dlouhá léta si říkate, že do nečeho nepůjdete, a když se odhodláte k odvážnému kroku - potíž, potíž, potíž. O potížích, které tady měli předchozí sice víte, ale necháte se zlákat na vějičku a zajímavé

Posledně jsem zřejmě působil hodně pateticky, snad se to ale nakonec zlepší a dokážu se aklimatizovat. Není vždy snadné se aklimatizovat. Člověk se často musí obracet o radu a pomoc, nemá-li v něčem přehled, a teprve v jistých chvílích je schopen některým věcem dobře porozumět – porozumět, že

.... každá květina vadne

.... mladí se jednou vypaří

..... veškerá moudrost i ctnost je platná jen po určitou dobu a nikdy nemůže přetrvat navěky

...... že v životě je třeba být připraven i na loučení a nové začátky

Dětským snem, ale i snem mnohých dospělých je vykopat zakopaný poklad. Jenže toto hledání nevede vždy k nalezení toho, co si člověk představuje.

Spojátorství je termín, který jsem si vymyslel já sám. Tento termín pak vysvětluji jako veškeré druhy spojení, na něž lze narazit.  Spojátorství se může týkat, jak objektů živých, tak i neživých. Spojátorstvím u člověka pak myslím vše, čím je člověk obklopen, a co může mít různé relace. V tomto textu chci rozebrat, jaké role považuji v momentálním rozpoložení za nejčastější role spojátorství v relaci člověk-člověk.

Život není epizoda z animovaného seriálu. V animovaném seriálu se řeší různé věci, ale jeho hrdinové se nemění, mají stále též vlastnosti, týž výšku, týž věk a ve své podstatě se vlastně nevyvíjejí. U animovaných postav dochází k různým situacím, ale není obvykle, ať rostou, ať poznáváme, jak se mění s věkem atd..., a když vyrosteme my, pak si můžeme říci např. sledoval jsem jednu animovanou rodinku před deseti lety, a teď po deseti letech jí sleduji zase a nestačím se divit, jak se to všechno rychle seběhlo, ale začínám ten animáč třeba vnímat trochu jinak, a už mně ani nepřipadá humorný, ale považuji ho za velmi vážný a velmi propracovaný, obsahující velmi obratně mířenou kritiku, což ani nemusí všem docvaknout, neboť mnohé je ukryto tzv. mezi řádky. Kdo si toho však ani po letech nevšimne, může jeden a týž animáč vnímat jen jako humor. Epizody z animovaného seriálu prožijí stejně jako lidé mnoho situací, ale jejich charakterové vlastnosti, hmotnost, výška, věk a další typické rysy se nijak významně neobměnují, kdežto člověk se vyvíjí nepřetržitě.

 "Na počátku prý bylo slovo...". A ať už si myslíte cokoliv, tak slovo má obrovskou moc a je tedy dobré umět odhadnout, jaká slova je vhodná volit. Slova volená jenom jako zastírací manévr obvykle zanechají negativní dojem. Velice špatné je také použití slov s cílem být zajímavý - pak totiž sice lze něco vyhodnotit jako zajímavé, ale jde-li o lež se snahou strhnout pozornost, pak může slovo vést k tomu, že bude někomu a zároveň i sobě samotnému ublíženo - jenže mnohdy ani slova nejdou vrátit zpět.