Ještě před pár měsíci bych si plně neuvědomoval, jak aktuální a naléhavá jsou slova této písně. Poslech zpravodajství u mě poslední dobou vyvolává silné pocity úzkosti, až deprese. V televizním pořadu, kde se věští, říkala jedna z tzv. věštkyň, že prý v posledních dvou letech na zem padá spousta lásky, a že ta láska padá tak intenzivně, že to někteří nedovedou unést. Slyším-li zprávy, tak se mně bohužel nezdá, že by s tím snášením se obrovského množství lásky na zem měla pravdu.

Jsem rád, že jsem první čtvrtstoletí svého života mohl prožít v zemi, kde nebyla válka. V zemi, kde jsem nebyl nucen, abych někoho zabíjel. Doufám, že tomu tak zůstane i v druhém čtvrtstoletí či případně dalších čtvrtstoletích mého života. Chybou nás lidí (někdy i včetně mě) je, že se necháváme vyprovokovat. 

Nechat se vyprovokovat znamená podlehnout negativním vášním, jakými jsou např. závist, zloba, svár a touha mstít se. I dnes je třeba prosit, ať zloba, závist, svár i touhy po pomstě již pominou! Lze tomu i trochu pomoci - vyžaduje to, abychom si nevytvářeli falešné nepřítele - odpustit někdy lze jen stěží, ale už to, že se nebudeme snažit o pomstu za skutečnou nebo domnělou křivdu, může zabránit mnohému neštěstí. Snaha potrestat velké společenství kvůli domnělým či skutečným křivdám jenom malé části onoho společenství, může vést k tomu, že trestem budou zasaženi i ti, kteří se nikdy nikomu ukřivdit nesnažili. 

Jsem smutný z lidí propagujících filozofický světonázor, že válek je potřeba, aby nebyl hladomor. Jenže skutečnost je jiná, jelikož právě válka často způsobuje hladomor, neboť v době válek upadá zemědělství, neobdělávají se pole a neseje se ječmen.

Svár, zloba, závist, a zášť, ať už pominou!  Ať ve všech lidských srdcích (včetně toho mého) pominou! 
 

Možná se bude zdát, že text místy trochu drhne. Song "Trvalo tři generace" si pouštím  na youtube velmi často a rád, avšak je velmi zvláštní, neboť se domnívám, že se tam střídají úseky velmi precizní s průměrnými a objevují se tam i některé úseky velmi slabé. Mým subjektivním pohledem jsou nejzdařilejší úseky 1:56 - 2:20 a 2:49 - 4:03.

Tato kapela má poměrně dlouhou tradici, já však slyšel nějaké písně této kapely poprvé tento týden a docela mě zaujal text písně "Schön sein".

 V zahraničních misích umírá spousta vojáků. Jeden z českých vojáků, který padl v Afghánistánu měl nedávno pohřeb.  Při projevech českých politiků jsem neustále vzpomínal slov ze staré, ale stále aktuální písně Karla Kryla: "A jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet, je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet....Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout? Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?"

 Velmi dlouho jsem psal velice náročný text, ale ohlásilo mně to: "Vaše přihlášení již vypršelo". Tento text byl plný náznaků a myslím si, že byste mu jen těžko rozuměli, protože ani já přiliš nerozuměl tomu, co jsem psal a článek jsem zakončil tím, že na pochybnostech není nic špatného, jelikož nám mohou pomoci k rozvoji, a že je jen dobře, že nemůžeme rozumět všemu, jelikož právě to nás vede k pochybnostem. Také jsem v tom článku uvedl, že jsem sice člověk zvídavý, ale i přesto mě těší, že do některých věcí nemohu vidět.

Každý potřebuje něčemu věřit, ale otázka zní, zda si nenecháváme příliš namluvit víru ve falešné dobro. Každá víra může mít a také má své pozitivní aspekty, ale falešná či fanatická víra již vícekrát způsobila nevratné škody.