ajmaxid: Tak v tom s tebou naprosto souhlasim. Já se setkávám i s negativníma reakcema, jako: podívej kolik ti je, měla bys mít už rozum! Mám ale pocit, že je to hodně tady v čechách, když to vidim v cizině, tak mám pocit že tam si s tim hlavu nelámou. U nás vždycky ve všem nastává taková rezignace v určitém věku, a sledování "co by tomu řekli lidi". Jasně že se člověk trochu mění, ale právě kdyby mu zůstala ta fantazie, tak by nepřišel o tolik krásných věcí a nemusel by být pořád jen naštvanej a na něco si stěžovat. Asi to může vypadat, že co tu píšu spolu úplně nesouvisí, ale já si myslim,že je to všechno propletený dohromady, hraní si,fantazie, sledování jestli už na to není člověk starej, co tomu řeknou jiní, a člověk je pak vězněm svých předpojatostí, není se sebou spokojenej a vylévá si to třeba špatnou náladou.
quasha: A teď mě něco napadlo.
Přeci každá maminka si se svým malinkým děťátkem hraje. Staví s ním věže z kostiček, háže si s ním s balónem
Ovšem bezdětní jedinci to mají těžší
a musím souhlasit s Ajmaxid. U nás je to jiné. Třeba takové Japonsko. Tam jsou lidi tak "střelení" že jim je jedno, jestli jim je 5 nebo 70, ale pořád si hrajou ať už s robotkama, nebo s nehorázně barevnýma hračkama. Třeba jsem nedávno viděla fotku asi 40 leté japonky, která byla navlečená do lolitkových šatiček, no a ukažte mi na někoho tady,kdo by si to na sebe navlékl v takovém věku