Čím to je?

Úvodem krásná, uklidňující melodie, teprve následně k tématu.

Život je plný otázek a na řadu z nich hledáme celou řadu let uspokojivou odpověď, ale stane se, že na některou z otázek nemusíme během života tu odpověď naleznout a stejně jako je život plný otázek, vzbuzuje spoustu otázek, také to, co nás obklopuje, s kým a čím se setkáváme. A k určitým tématům můžeme mít nastudováno třeba 100000 knih a všelijakých publikací, ale nikdy nemáme záruku, že se k nám dostalo množství stoprocentně pravdivých informací. Někdo se otázkami mezi nebem a zemí a otázkami, na které nelze najít jednoznačnou odpovědět zabývá rád a někdo to považuje za zbytečné a já si zrovna myslím, že je třeba být vnímavý a zamýšlet se nad tím, co nás obklopuje, jak vznikl svět, jaká je společnost, a jakým směrem se ubírá, či kterým směrem se ubírat bude. Při přílišném se zahloubání do těchto otázek však bohužel může přijít i propadání do úzkosti. NewOld-ová psala, že by chtěla být stromem, a pokud existuje něco jako reinkarnace, pak já bych v příštím životě asi nechtěl být člověkem. Já často tvrdívám, že člověk je nejnižší formou života, protože nikdo nikdy nenapáchal tolik škod, co člověk. Někdo se mnou v tomto tvrzení souhlasí, ale jiní po mně kvůli tomuto začnou štěkat, že kdyby měl takový mravenec lidský mozek, tak bych se divil, a že lidé jsou velice uvědomělí. Nevím, já nikdy netvrdil, že by mravenec měl mít lidský mozek a taky se mně nezdá, že by člověk byl příliš uvědomělý. Já nevím o žádném zvířeti, o žádné rostlině, o žádném stromu vraždícím pro majetek a také nevím o tom, že by nějaký strom, nějaká plodina či nějaké zvíře vyvolalo světovou válku. Existuje-li nějaké převtělování, asi bych nechtěl být ani zvířetem a asi bych chtěl být nějakou květinkou, o kterou se nějaký pěstitel poctivě stará.  Proč? Nevím sám!

Stále nás obklopuje mnoho otázek, a každé otázce přikládají jednotlivci jiný význam. Co je důležité pro jednoho, nemusí být důležité pro druhého. No, a právě vzhledem k tomu, že je život a vše, co nás obklopuje plné otázek změnil jsem dnes okraje do podoby otazníků a jsem zvědav, s jakou odezvou se to setká.

Čím to je? Kladete si tuto otázku? Já si jí kladu často a píseň, kde zní stejná otázka vždy narušovala mou pozornost, neboť jsem se nad tím vždy zamýšlel. V té písni se zpívá mj. čím to je, čím to je, že mladí netouží být moudří a já si taky kladu otázku, proč mnoho z nás mladých nedokáže či nechce rozumět v souvislostech?

A já se stále ptám, a stále pro mě visí nad mnohým otazníky, a na mnohé nedovedu dát zaručeně odpověď a nejen já, ale i další používáme příliš často slova možná, pravděpodobně, snad, údajně, ale zřejmě je to lepší, než používání slov jistě, bezpečně, zaručeně, protože těmito slovy se lze snadno dostat do nepříjemných situací. A možná vám to, o čem se tady rozepisuji připadá trapné a hloupé, ale já si myslím, že je dobré, dokud mysl zůstává otevřená, a že je správné nenechat si vzít schopnost srovnávání a nenechat si vzít schopnost kritického myšlení. A já myslím, že se nikdy nemá přestat s dotazováním se na to, čím to je. Čím to je, že mnohý uznání se dočká teprve tehdy, když zavře své oči?

Článek začal a také končí videoklipem a myslím si, že každý již tuší, která píseň ve videoklipu zazní.