6 let se Spytihněvem Vlídným

Můj blog dnes má své výročí. Své první půlkulatiny již oslavil a uvidí se, zda dojde i na kulaté výročí. Kdyby byl blog živým lidským organismem, pak by se těšil na to, že brzy nastoupí do první třídy a mnohému se tam naučí. Je však zvláštní, že ve škole se lidé kromě naučení se čtení, psaní a počítání i mnohému odnaučí. Malé děti při nástupu do školy se většinou úplně všechny budou hlásit k tomu, že umí kreslit a zpívat, ale přejdou-li do vyšších tříd, pak už tomu tak být nemusí. 6 let není zanedbatelná doba _ za tu dobu člověk nasbírá nějaké příjemné i trpké zkušenosti a projde určitým vývojem, a tak se může stát, že přestane věřit tomu, čemu věřil dříve. Zároveň také může začít věřit něčemu novému. Jsem dlouhodobě takový trochu melancholický typ člověka, což z mých článků možná lze vyčíst. Někteří lidé se mě ptají, jak je možné, že se pořád usmívám, když mám takový negativistický pohled na život a společnost a já říkám, že říkám-li, že každý den může být poslední, pak to není negativistický pohled, ale realita, protože i pětileté dítě může zrovna prožívat své poslední chvíle. 

Uvidíme, jak to půjde s blogem dál: Zda-li v těch svých šesti letech bude pomalu opouštět virtuální svět či zda-li mu nelegálně při desátém výročí symbolicky dopřejeme trošku alkoholu na oslavu .

Při zakládání blogu jsem si vůbec nebyl vědomý toho, že 11.4. je významným datem nejen pro můj blog, ale i pro mladého raperra, který mně svými v hudbě prezentovanými názory dělá radost. Jediný hit či jak to nazvat, který mě od něj zatím nezaujal se zve "Do města přišla zima", jinak jsem našel ve všem ostatním vždy nějakou podnětnou myšlenku, i pokud jsem sám neprožil něco z toho, o čem rapuje. Mnozí už tuší, o kom píšu. 11.4.1986 (dle údajů z jeho fanouškovského blogu) se narodil rapper Lipo. A já si ho nesmírně vážím především pro jeho na mladého člověka dnes spíše menšinové názory _ líbí se mně, že se nebojí veřejně kritizovat např. tendence k zpoplatňování veškerého lidského prostoru či vidění výsledků jako nejvyšší hodnoty. Těší mě, že jeho myšlenky oslovují i některé další mladé. Mám však trochu obavy, že jeho fanynky oslovuje něco jiného, než–li jeho myšlenky, a obavám-li se neopodstatněně, pak mě to pouze hřeje. 

Mně osobně se nelíbí společnost založená (slovy Mudr. Hnízdila) především na neustálém růstu, dravosti a výkonu. Pokud však mladá generace toto vyžaduje či se ztotožňuje s tím, aby se veškerý lidský prostor stále zpoplatňoval a zdražoval, pak opravdu moc dobrého nečekám. Někdo mně opět vytkne negativitu, ale souhlasím s názorem, že čím méně se toho očekává,  tím méně dochází ke zklamáním.

Co chci sdělit prostřednictvím svého blogu? Vlastně ani nevím. Připadá mně, jak kdybych stále dokola, ale pouze jinými slovy psal neustále o tom samém. I přesto, že můj blog je takovým občasníkem sdělení, která nemusí být vždy srozumitelná, nebývají žebříčky návštěvnosti mého blogu úplně špatné _ někteří se přece jen rádi podívají na má občas těžce srozumitelná písemná vyjádření.

Jiné dubnové datum (4.4.) je významné pro osobu s mým blogem významně spjatou. Tato osůbka mně na blog udělala mnohá loga (prvně jsem psal lega, asi mám potřebu si hrát ), včetně toho současného, které jsem na blogu ponechal nejdéle a zatím ho nehodlám měnit, protože stále vyjadřuje mé rozpoložení. 

Někdo mě teď označí za esoterického ma*ůrka, ale mě to duchovno trochu přitahuje. Z numerologického hlediska představuje 8 těžkou karmu a rok 2015 je 8čkovým rokem. Mně první měsíc roku 2015 začal dobře, ale pak se to vše nějak zvrtlo. Chci však věřit tomu, že teď na konci dubna jedno únorové zvrtnutí napravím. Období 1 – 3/2015 pro mě bylo obdobím nenaplněné šance, a tak je třeba, abych hledal novou šanci, více naplňující a déle trvající. Teprve se bude rozhodovat, zda k 31.12.2015 budu moci napsat, že pro mě byl rok převážně úspěšný či napíšu-li, že byl převážně neúspěšný. 

Hodně lidí dnes trpí depresemi a úzkostmi a není se čemu divit, protože těžko lze být neúzkostný, pokud člověka prostupuje pocit toho, že by mohl být polapen do spáru dravce či rozšťouchán jako brambora, a tak je třeba hledat cesty, na kterých se bude možné (alespoň zdánlivě) cítit bezpečně. 

Všem, jenž si nepřejí převahu dravosti, orientaci pouze na výkon a zpoplatňování veškerého lidského prostoru přeji jen to dobré, hodně zdraví, síly, štěstí a nepodléhání depresím a úzkostným stavům!

Všem "náhodně" či záměrně zbloudilým na můj blog děkuji za všechny přečtené články. Obzvláště, jedná-li se o články, které jsou dlouhé jako tento či delší!