Spytihnev-vlidny | Jak se bude vyvíjet můj rok 2015?

V jakém jsem stavu? V takovém rozpolceném, ale myslím si, že to dnes nebývá neobvyklé. Lidé dnes mají málo jistot a tak raději moc neplánují  - já jsem relativně mladý a přesto říkám, že každý den může být poslední a vůbec mně přitom nepřipadá, že by to byla nějaká negativní myšlenka. Negativních myšlenek mě však napadá dost, avšak zároveň u mě dochází i k dalšímu pocitu toho, že jednoho dne budu přiměn k následujícímu uvažování: "měl jsem se dobře, akorát jsem to nevěděl" - , neboť mohou přijít i extrémně kritické situace a bude otázkou, zda si s nimi dovedu poradit. Rok 2015 pro mě začal velmi úspěšně, ale následně sice docházelo k dílčím úspěchům, avšak se mně zdá, že pokračování tohoto roku u mě zatím probíhá ve stylu: pohybuji se ve vysoké výšce na houpajícím se laně v polovině bez jištění a zatím jsem nespadl, pouze mnohokrát klopýtl a jen čekám, kdy dojde k pádu.  

Ještě ke konci minulého roku jsem začal s něčím léta odkládaným kvůli strachu a potřebě prioritně ufinancovat něco tehdy důležitějšího - tréma mě brzdila a bohužel i přes mnoho snah poskytnout mně rady se nemohu těch pout trémy zbavit _ stav byl takový, že se to prodloužilo a já čekal, že letos už konečně sen naplním _ zatím se povedlo pouze na 48% _ a tak teď na cestách jen závistivě koukám po těch, kterým už se tento sen (cíl, potřeba) podařilo naplnit _ snad i já naplním, příležitost mně končí v polovině srpna. 

Kromě tohoto snu je mým snem i kousek štěstí, jak o tom zpívá J. Nohavica a zatím mohu být spokojen - v současnosti mně na světě milióny lidí (a konkrétně v mé rodné zemi minimálně 400 000 lidí) mohou závidět, že na rozdíl od nich mám příležitost _ bohužel se však v té příležitosti cítím nejistě, ale těší mě, dokud ta příležitost trvá. Pořád se cítím unavený, ačkoliv je mnoho lidí, kteří musí denně věnovat výkonu více hodin, než-li já. 

Na současné společnosti mě hodně rozčiluje její uspěchanost a požadavek zkratkovité komunikace _ chci však věřit tomu, že se tohle změní. S. Issa zpíval už před roky o tom, že máme zastavit čas a začít ten svět vnímat, aby se kolem nás náhle objevila pravda _ bohužel k tomu společnost zatím nechce dospět. Já si např. v tomto kalendářním roce vůbec nevyhradil prostor, abych si přečetl nějakou knihu a vnímám to velmi kriticky.  

Za absolutně od základu prohnilou považuji jakoukoli společnost na světě, kde je absolutně zpeněžen lidský prostor, a kde se některými povýšeně opovrhuje. Jsem rád, že v mé rodné zemi alespoň dočasně došlo k ústupu od touhy zpeněžit veškerý lidský prostor.

Minulost člověk nenapraví a budoucnost být nemusí, a proto je třeba radovat se z každého okamžiku, kdy se cítíme dobře a naplněně.  

Kéž bych na konci roku 2015 řekl: začátek dobrý, konec dobrý, všechno dobré!