Náboženské hodnoty soudobé společnosti

Náboženství dnes již také představuje kontroverzní téma, ale nečekejte zde nějaké odborné, teologické pojednání, nýbrž laický pohled bloggera. Náboženství je dnes mezi některými mladými vnímané jako přežitek, jako něco, co je jenom pro staré babičky. Takový pohled je ovšem mylný, protože mezi věřícími jsou i mladí lidé, někteří patří k fanatikům, jiní ke konzervativcům, ale mezi věřícimi dnes lze spatřit již i liberálněji a moderněji smýšlející. (Doufám, že si to teď nikdo nějak špatně neinterpretuje). .

Dle prvních výsledků sčítání se v ČR přihlásilo zhruba 700 000 lidí k tomu, že věří, ale nechtějí se hlásit k žádné církvi, čemuž se nelze divit. Někteří vysoce představení církve v ČR totiž opravdu působí dojmem lidí, kteří se opravdu zapomněli někde ve středověku, a kteří zapomínají na biblické: "Snáz projde velbloud uchem jehly, než bohatý do božího království." Zároveň však nechci církvi křivdit a považuji za neférové vnímání církve jenom jako sboru kněžích, kteří przní malé děti. Jsem přesvědčen, že mezi řádovými kněžími se najdou i takoví, kteří svou profesi opravdu vnímají jako obět a službu, a kteří konají záslužnou práci, když se např. věnují práci s mládeží nebo, když vykonávají nějakou charitativní činnost.

Jak již jsem jednou psal, někteří dnes vnímají náboženství jako přežitek, a tak si lze klást otázku, zda-li dnes pro někoho mohou mít náboženské hodnoty ještě smysl. Je to sice překvapivé, ale mezi lidmi s nějakou vírou se najdou i ti, u nichž by se to nepředpokládalo, neboť se obecně vzato má za to, že náboženská seskupení jsou ve své většině proti takovýmto lidem. Náboženství pro mnohé může znamenat pomoc, útěchu, naději a může mít na ně jistý léčivý vliv, zároveň však může náboženství vést i k některým negativním jevům, jež jsou známé, jak z historie, tak i současnosti. Je smutné, že i dnes jsou aktuální slova jedné z písni Karla Kryla: "Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky". Náboženství bylo v minulosti mnohdy zneužíváno k získávání moci, a týkalo se to především křesťanství, které by z hlediska evangelií mělo být nábožentsvím chudých a náboženstvím lásky. V rámci křesťanů se to dnes zlepšilo a křesťanství již není náboženstvím inkvizice a zneužívání moci jako dříve, nicméně křesťantství i dnes kazí pověst ti, kteří kážou evangelium, ale ve skutečnosti křesťanství nevnímají jako náboženství chudých a náboženství lásky. V současnosti je nejkrvavějším náboženstvím zneužívajícím moci islám a bude-li i do budoucna jakékoliv nábožentsví sloužit k zneužívání moci a vyvolávání fanatických válek ve jménu Boha nebo bohů, pak to vždy bude veškerá náboženství znedůvěryhodňovat.

Jsou v dnešní společnosti ještě zakořeněné nějaké náboženské hodnoty? Domnívám se, že ano, ale domnívám se, že není podstatné, jestli se někdo hlásí k nějakým náboženským hodnotám, církvi nebo víře. Domnívám se, že není důležité, zda se člověk považuje za věřícího nebo nevěřícího, ale mnohem důležitější je snažit se bez ohledu na víru nebo nevíru vytvářet si jisté žebříčky hodnot nebo zásad a snažit se je dodržovat i v praktickém životě, byť je to mnohdy náročné.