Muž a žena - stírají se rozdíly?

 V jedné písni, o které se domnívám, že jí většina lidí z mé generace nezná se zpívá, že ženský nikdy nepochopí ten báječnej mužskej svět. A je zajímavé, že i když by se ženy někdy i kvůli maličkostem do krve hádaly tak se vždy shodnou na tom, že chlapům puberta nikdy neskončí, jsou to mizerové, smrdí a všichni jsou stejní. Stejně tak se v pánské společnosti často kritizuje to ženské myšlení a na ženy si muži stěžují v tom, že je chtějí brzdit v konzumaci piva, a také někdy znějí v čistě pánské společnosti nelichotivé narážky o tom, že ženy mají slepičí mozečky.

Některá ze vztahovačných žen mně již napsala či se chystá napsat komentář, z něhož bude číšit rozčílení nad tím, co si to vůbec dovoluji. Ne, nechci se dotknout ani mého ani něžného pohlaví, ale chtěl jsem pouze demonstrovat, jak to v čistě pánské a čistě dámské společnosti při hovorech mnohdy chodí. Já se domnívám, že v nás (mužích i ženách) jen přetrvávájí jisté předsudky, ačkoliv někteří mně budou tvrdit, že se mýlím, jelikož ještě nemám tolik zkušeností. Vaše názory respektuji, a teď se konečně vrhnu k mému vlastnímu.

Již celou řadu let je zvykem hovořit o rozdílech mezi mužem a ženou. Muž a žena zcela jistě mají jinou fyzickou stavbu těla, ale myslím si, že celkově se dnes rozdíly mezi mužem a ženou začínají stírat. To, co se dřive připisovalo pouze mužům, bývá dnes stále častější i u žen - ambice, technická zdátnost, řízení auta, dominance atd...  Muži dnes zase bývají stále častěji zženštilí. Takže to, zda je někdo mužem nebo ženou dnes příliš neovlivňuje to, jaký člověk je. Všichni lidé si mohou být vzájemně přínosní bez ohledu na to, kdo z nich je muž, a kdo žena. A zakončím to tím, že je třeba být vděčný za každého člověka jakéhokoliv pohlaví, který nám vstoupí do našich životních cest, neboť každý člověk je nám přínosem, ať už pozitivním či negativním. A tak se domnívám, že je třeba být vděčný za všechno, co již někdy bylo, neboť všechny situace nás nějakým směrem posunuly.