Spytihnev-vlidny | Spytihněv Vlídný

Posledně jsem zřejmě působil hodně pateticky, snad se to ale nakonec zlepší a dokážu se aklimatizovat. Není vždy snadné se aklimatizovat. Člověk se často musí obracet o radu a pomoc, nemá-li v něčem přehled, a teprve v jistých chvílích je schopen některým věcem dobře porozumět – porozumět, že

.... každá květina vadne

.... mladí se jednou vypaří

..... veškerá moudrost i ctnost je platná jen po určitou dobu a nikdy nemůže přetrvat navěky

...... že v životě je třeba být připraven i na loučení a nové začátky

Celým Českem se lavinovitě šíří informace o nařízené prohibici. Je to docela zajímavé, protože mnoho důležitějších informací si necháme uniknout a raději je ani nevyhledáme - je to ale pochopitelné, neboť zřejmě jde o naše snažení, ať nám není šouflflfl. A já se rozhodl, že i když momentálně mám mnoho důvodů být vystresovaný, jelikož mě čeká něco velmi náročného, na zakládě čehož se pozná, zda se ukážu být tím pohádkovým Honzou, jenž svou chytrostí zvítězí nad všemi nastráhami.  Je však dobré, abych se přiliš netresoval, protože přilišné podléhání tomu, když nervy pracují, může přinést mohá rizika. A tak dnes přicházím s trochu odlehčeným článkem. Český jazyk, ale i jiné jazyky jsou docela zajímavými systémy, které mohou vést k mnoha úsměvným nedorozuměním a co se týče jazyka českého, tak mě zaujala podobnost slov exhibice a prohibice a tak jsem si řekl, že raději nařízenou prohibici, nežli nařízenou exhibici.

Kapitola 16.

Poutník se dívá na promoci mistrů a doktorů

V tom, ale zazní zvuk truby svolávající k slavnosti a Všezvěd srozuměn, co bude řekne: "Pojďme se nejprve podívat ještě tady, bude se nač kouknout. "I co to bude?" ptám se. "Vysoké učení bude korunovat ty, kteří byli pilnější než jiní a ti budou korunováni, čímž budou druhým vzorem. Byl jsem žádostivý vidět takovou zvláštní věc, a když se sbíhali houfy, vejdu za nimi také a vedle rektorského trůnu stál kdosi s papírovým žezlem, k němuž přistupovali někteří z prostředka houfu a dožadovali se svědectví vysokého umění. On, že jejich žádost je slušná, schválil ji a poručil, aby poznamenali na cedulku, co umí a nač žádají cedulku. I uváděli: filozofie, medicína, právo, a přitom měšcem podmazovali, aby to šlo hladčeji.

Bral tedy jednoho za druhým, přilepil každému na čelo titul: Toto je mistr svobodných umění, toto doktor medicíny, toto licenciát církevního i civilního práva atd.  a přitvrdil pečetí a poroučel všem přítomným i nepřítomným, aby je nikdo nezval jinak, neboť by pak byl uvržen do nemilosti bohyně Pallady, ochránkyně učenců. A pak je i zástupy rozpustil.